Pasporty jako nástroj chytré správy dopravních cest

Pasporty jako nástroj chytré správy dopravních cest

Pasport místních komunikací je základní evidencí místních komunikací. Jedná se o evidenci údajů ke každé komunikaci, která sleduje délku a šířku komunikace, druh povrchu komunikace, její stav a další údaje k její údržbě. V ideálním případě je součástí pasportu i informace o technologickém zhotovení komunikace a informace o termínu a rozsahu předpokládané rekonstrukce, časové a finanční náročnosti při drobné i generální rekonstrukci.

Víme, po čem jezdíme? A ví to i vlastník komunikace? Zná budoucnost komunikace, po které pojedeme nejen v příštím roce, ale i ve výhledu za 5, 10 nebo dokonce 20 let? Ví, kdy je pravděpodobná její generální rekonstrukce, i když teď je v dobrém stavu? Podívejme se společně, co vše může důsledná pasportizace dopravní sítě přinést a naopak, co může způsobit její nedostatečnost.

Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Tento zákon ukládá povinnost provádět pasport komunikací, a to podle § 5 Evidence komunikací, který uvádí, že základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci. Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic však stanoví vlastník (§ 9, odst. 2). Nicméně nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy, počet a celkovou délku mostů na nich a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich běžnou údržbu.

Bohužel většina obcí a krajů dodržuje jen nejnutnější zákonnou verzi takového pasportu a tím se připravují o možnost systematicky plánovat rekonstrukce a rozvoj komunikací. Plánují de facto rok od roku, podle aktuálního havarijního stavu a dostupných financí.

Výsledkem této správy je pak vyhrocení vztahů mezi obcemi a krajem, jako například můžeme sledovat aktuálně mezi Libereckým krajem a městem Mimoň, které potřebuje dlouhodobě vyřešit situaci s nadměrným průjezdem aut přímo skrze centrum města (celkově denně cca 7000 aut, z toho nákladní do 3,5 t je 510, nákladních nad 3,5 t pak 820). Při zpoplatnění I/38 se přesune do Mimoně pravděpodobně část dopravy, která by se tudy vyhnula poplatku při cestě do České Lípy. I tyto informace o riziku zvýšeného transitu by se v pasportech měly objevit, pokud mají být efektivním nástrojem pro dlouhodobou správu dopravní sítě v kraji.

Podobně se už od roku 2016 plánuje oprava silnice II/268 od Mimoně k hranici kraje. Tato silnice je střídavě v nevyhovujícím a havarijním stavu, přesto její oprava za 190 mil je stále v nedohlednu, nezačne ani tento rok a kraj každý rok oznamoval její brzkou rekonstrukci. Zatím není ani v plánu 2019 (po neúspěšném výběrovém řízení).

Silnice II/268 Mimoň

„Bohužel zatím jsme dodavatele nevybrali, do výběrového řízení nebyla podána žádná nabídka splňující požadavky, takže nelze říci, kdy dojde k zahájení stavebních prací.” - Ing. Jan Čáp, vedoucí odboru dopravy (odpověď na dotaz občana Mimoně)

Silnice II/268 Mimoň

Další příklady nebudu ani zmiňovat, dalo by se pokračovat dál a dál. Stačí se podívat na aktuální přehledy stavů silnic v kraji. Důsledně vedená pasportizace by musela již dávno směřovat k řešení situace s dopravou v okolí města Mimoň, místo každoročního odkládání řešení.

KSSLK (Krajská správa silnic libereckého kraje) má v rozpočtu pro rok 2019 položku „Oprava a udržování“ s ročním zajištěním 335 mil., tedy kraj pravděpodobně hospodaří s touto částkou v systému „ad hoc“, co je zrovna potřeba, dlouhodobý plán je veřejnosti skryt (pokud vůbec existuje). Do pasportů nejde volně nahlédnout, což je další velký nedostatek. Jak je možné, že dokumentace z veřejných prostředků není plně veřejně dostupná?

Co by měl dobře vedený pasport obsahovat?

  • evidenci technických parametrů komunikací v digitální formě (délka, šířka, materiál povrchu a podloží, místo)
  • správcovství síťového grafu komunikací
  • evidenci vlastnického stavu komunikací a jejich příslušenství a součástí, odhad nákladů na uvedení do stavu výborný, také ze stavu havarijní do stavu vyhovující pro případ krizového řešení z nedostatku financí nebo pracovních kapacit
  • pravidelnou inventarizaci komunikačních parcel
  • archiv projektů včetně informací z tohoto archivu
  • vedení evidence komunikačního majetku včetně jeho rozdělení podle tříd komunikací
  • poskytování informací v rozsahu spravovaného komunikačního majetku
  • odhad vývoje zatížení komunikace dopravou

V čem vidím prostor pro zlepšení situace? K plánování budoucnosti je potřeba znát dobře aktuální stav. Jak na to? Dobře sestavené a pravidelně udržované pasporty i za pomoci obyvatel kraje. Například prostřednictvím aplikace, kdy aktuální stav vyfotíte telefonem a odešlete ke zpracování se souřadnicemi místa vyfocení a KSSLK má hned aktuální informaci a reálném stavu silnice, aniž by bylo potřeba na místo posílat vozidlo s pracovníky. Důsledně spravované pasporty dopravní sítě povedou i k dalším přínosům, jako celokrajsky synchronizované dopravní akce, k udržení dobré dopravní obslužnosti všech lokalit v kraji a zamezí vzniku situace, kdy je objížďka dlouhá 25 km a kamiony přetěžují komunikace pro osobní dopravu.

V neposlední řadě je potřeba zmínit náklady vlastníků komunikací na licence software, v kterých jsou tyto informace shromažďovány. Vlastníci platí zpravidla roční licenční poplatky a udržují pasporty jen v minimální zákonné formě a tím jde o neefektivně vydané finance – kraj či stát by měl zajistit takový software s jednorázovou úhradou za licenci. Není důvod mít „roční“ licenci, když nedochází k technickému vývoji aplikace. Obzvláště, když udržuje ke každé komunikaci jen několik málo „statistických“ informací.

O dalších aspektech správy dopravní obslužnosti kraje příště, vše není možné vměstnat do jednoho článku.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články