Pasporty jako nástroj chytré správy dopravních cest

22. 07. 2019
Pasporty jako nástroj chytré správy dopravních cest
Pasporty jako nástroj chytré správy dopravních cest

Pasport místních komunikací je základní evidencí místních komunikací. Jedná se o evidenci údajů ke každé komunikaci, která sleduje délku a šířku komunikace, druh povrchu komunikace, její stav a další údaje k její údržbě. V ideálním případě je součástí pasportu i informace o technologickém zhotovení komunikace a informace o termínu a rozsahu předpokládané rekonstrukce, časové a finanční náročnosti při drobné i generální rekonstrukci.

Víme, po čem jezdíme? A ví to i vlastník komunikace? Zná budoucnost komunikace, po které pojedeme nejen v příštím roce, ale i ve výhledu za 5, 10 nebo dokonce 20 let? Ví, kdy je pravděpodobná její generální rekonstrukce, i když teď je v dobrém stavu? Podívejme se společně, co vše může důsledná pasportizace dopravní sítě přinést a naopak, co může způsobit její nedostatečnost.

Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Tento zákon ukládá povinnost provádět pasport komunikací, a to podle § 5 Evidence komunikací, který uvádí, že základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci. Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic však stanoví vlastník (§ 9, odst. 2). Nicméně nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy, počet a celkovou délku mostů na nich a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich běžnou údržbu.

Bohužel většina obcí a krajů dodržuje jen nejnutnější zákonnou verzi takového pasportu a tím se připravují o možnost systematicky plánovat rekonstrukce a rozvoj komunikací. Plánují de facto rok od roku, podle aktuálního havarijního stavu a dostupných financí.

Výsledkem této správy je pak vyhrocení vztahů mezi obcemi a krajem, jako například můžeme sledovat aktuálně mezi Libereckým krajem a městem Mimoň, které potřebuje dlouhodobě vyřešit situaci s nadměrným průjezdem aut přímo skrze centrum města (celkově denně cca 7000 aut, z toho nákladní do 3,5 t je 510, nákladních nad 3,5 t pak 820). Při zpoplatnění I/38 se přesune do Mimoně pravděpodobně část dopravy, která by se tudy vyhnula poplatku při cestě do České Lípy. I tyto informace o riziku zvýšeného transitu by se v pasportech měly objevit, pokud mají být efektivním nástrojem pro dlouhodobou správu dopravní sítě v kraji.

Podobně se už od roku 2016 plánuje oprava silnice II/268 od Mimoně k hranici kraje. Tato silnice je střídavě v nevyhovujícím a havarijním stavu, přesto její oprava za 190 mil je stále v nedohlednu, nezačne ani tento rok a kraj každý rok oznamoval její brzkou rekonstrukci. Zatím není ani v plánu 2019 (po neúspěšném výběrovém řízení).

Silnice II/268 Mimoň

„Bohužel zatím jsme dodavatele nevybrali, do výběrového řízení nebyla podána žádná nabídka splňující požadavky, takže nelze říci, kdy dojde k zahájení stavebních prací.” - Ing. Jan Čáp, vedoucí odboru dopravy (odpověď na dotaz občana Mimoně)

Silnice II/268 Mimoň

Další příklady nebudu ani zmiňovat, dalo by se pokračovat dál a dál. Stačí se podívat na aktuální přehledy stavů silnic v kraji. Důsledně vedená pasportizace by musela již dávno směřovat k řešení situace s dopravou v okolí města Mimoň, místo každoročního odkládání řešení.

KSSLK (Krajská správa silnic libereckého kraje) má v rozpočtu pro rok 2019 položku „Oprava a udržování“ s ročním zajištěním 335 mil., tedy kraj pravděpodobně hospodaří s touto částkou v systému „ad hoc“, co je zrovna potřeba, dlouhodobý plán je veřejnosti skryt (pokud vůbec existuje). Do pasportů nejde volně nahlédnout, což je další velký nedostatek. Jak je možné, že dokumentace z veřejných prostředků není plně veřejně dostupná?

Co by měl dobře vedený pasport obsahovat?

  • evidenci technických parametrů komunikací v digitální formě (délka, šířka, materiál povrchu a podloží, místo)
  • správcovství síťového grafu komunikací
  • evidenci vlastnického stavu komunikací a jejich příslušenství a součástí, odhad nákladů na uvedení do stavu výborný, také ze stavu havarijní do stavu vyhovující pro případ krizového řešení z nedostatku financí nebo pracovních kapacit
  • pravidelnou inventarizaci komunikačních parcel
  • archiv projektů včetně informací z tohoto archivu
  • vedení evidence komunikačního majetku včetně jeho rozdělení podle tříd komunikací
  • poskytování informací v rozsahu spravovaného komunikačního majetku
  • odhad vývoje zatížení komunikace dopravou

V čem vidím prostor pro zlepšení situace? K plánování budoucnosti je potřeba znát dobře aktuální stav. Jak na to? Dobře sestavené a pravidelně udržované pasporty i za pomoci obyvatel kraje. Například prostřednictvím aplikace, kdy aktuální stav vyfotíte telefonem a odešlete ke zpracování se souřadnicemi místa vyfocení a KSSLK má hned aktuální informaci a reálném stavu silnice, aniž by bylo potřeba na místo posílat vozidlo s pracovníky. Důsledně spravované pasporty dopravní sítě povedou i k dalším přínosům, jako celokrajsky synchronizované dopravní akce, k udržení dobré dopravní obslužnosti všech lokalit v kraji a zamezí vzniku situace, kdy je objížďka dlouhá 25 km a kamiony přetěžují komunikace pro osobní dopravu.

V neposlední řadě je potřeba zmínit náklady vlastníků komunikací na licence software, v kterých jsou tyto informace shromažďovány. Vlastníci platí zpravidla roční licenční poplatky a udržují pasporty jen v minimální zákonné formě a tím jde o neefektivně vydané finance – kraj či stát by měl zajistit takový software s jednorázovou úhradou za licenci. Není důvod mít „roční“ licenci, když nedochází k technickému vývoji aplikace. Obzvláště, když udržuje ke každé komunikaci jen několik málo „statistických“ informací.

O dalších aspektech správy dopravní obslužnosti kraje příště, vše není možné vměstnat do jednoho článku.

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?
Do parlamentu!