V oblasti krajských investic jsme zavedli katalog opatření modrozelené infrastruktury, kdy se u každého výstavby, ale i modernizace a rekonstrukce při provádění prací nastavují opatření, která sníží dopad provozu budovy na spotřebu energií a materiálů. Nejlépe je to asi vidět na novostavbě výjezdové základny záchranné služby v Hrádku nad Nisou. Budova je postavena energeticky úsporně, na střeše má instalovanou fotovoltaickou elektrárnu, která z části pokryje její spotřebu a dešťová voda se místo odtoku do kanalizace zachytává a bude se využívat k mytí vozidel. Jsou to sice drobnosti, ale v horizontu pár let přinesou i značnou finanční úsporu. Zahájili jsme proces pro zavedení SBTools, což je nástroj pro certifikaci kvality budov. Řeší dopad na životní prostředí v celém životním cyklu budovy. Spolupracujeme s akademickým sektorem – Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUŤ a Technickou univerzitou v Liberci –, abychom měli přístup k nejnovějším trendům. Zavádíme chytrá řešení při řízení spotřeby energií v krajských budovách, spustili jsme systematickou přípravu a výstavbu fotovoltaických elektráren na budovách kraje. Jen v tuto chvíli se jich staví nebo projektuje desítka a další jsou v přípravě. V počátcích je také zavádění vodíku jako paliva ve veřejné dopravě, kde tomu dosud brání především technologické překážky.
Velkou oblastí je zajištění zásobování vodou a navracení přirozeného vodního režimu do krajiny. Po dvaceti letech jsme aktualizovali jsme Plán rozvoje vodovodů a kanalizací. Navýšili jsme podporu budování vodovodů a kanalizací s Fondu ochrany vod Libereckého kraje a samostatnou kapitolou jsou projekty řešící zásobování vodou v oblastech ohrožených dopady těžby v dole Turów. Projekty na výstavbu vodovodů v Horním Vítkově u Chrastavy, do Václavic v Hrádku nad Nisou, zvýšení kapacity úpravny vody v Machníně dosahují řádově desítek milionů. Na projekční přípravu řešení vodárenské soustavy na Frýdlantsku jsme dali přes dvacet milionů a podpoříme následně i jejich výstavbu. Na vodovody a hlavně kanalizace myslíme i při plánování oprav silnic v majetku kraje, kdy spojujeme investiční akce tak, aby se jeden rok neopravovala silnice a druhý rok se kopala kanalizace.
Aktivně jsme vstoupili do jednání s obcemi a povodími ohledně revitalizace vodních toků, obcím a lidem poskytujeme poradenství, jak do krajiny vrátit přirozený vodní režim. Prostřednictvím dotací podporujeme budování a obnovu mokřadů a drobných vodních ploch v krajině. Za čtyři roky jsou jich desítky a i když jsou jednání a následné přípravy mnohdy nekonečná, přeci jen se daří získávat další a další partnery. S povodími spolupracujeme na realizaci dílčích plánů povodí, v nichž prosazujeme řadu opatření, která nejen pomáhají zadržet vodu v krajině, ale předcházejí povodňovým rizikům. S Lesy ČR se pak podílíme na obnově přirozeného vodního režimu v lesích. Zvýšili jsme také prostředky na podporu likvidace starých ekologických zátěží. Mnohdy se o nich ani neví, málokdo se k nim hlásí, ale mají kritický vliv na vodní zdroje, ať již povrchové nebo podzemní.
Tradiční podporu místního zemědělství a producentů potravin jsme rozšířili o nová témata. Do dotačních programů jsme zavedli cílenou podporu udržitelného zemědělství. Směřuje nejen k produkci lepších potravin, ale i k dlouhodobému zlepšování krajiny. Jde třeba o podrývání luk, zvýšení recyklace, protierozní opatření, využívání srážkových vod. Pomáháme s přípravou a realizací meliorací provedených v minulosti. Dlouze by se pak dalo hovořit o jednáních k řešení negativních dopadů nadměrného stavu zvěře v lesích, kdy brání přirozené obnově lesa.
Výrazně jsme rozšířili podporu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Vytvořili jsme síť certifikovaných organizací, kterým jsme zajistili stabilní financování. V rámci této sítě jsme do povinných témat zařadili vzdělávací programy týkající se právě klimatu. Upgradem prochází Geoportál, který nabídne víc informací v ještě přehlednější formě, aby se nejen děti, ale všichni mohli seznámit se stavem životního prostředí a zapojit se do jeho ochrany.
Snažíme se motivovat všechny partnery v kraji, aby do svých plánů promítli adaptační opatření na změnu klimatu. Někdy jsou to dlouhá jednání, někdy se daří najít společnou řeč. Klimatické změny tu jsou s námi a můžeme se tvářit, že je z naší pozice, z naší obce, našeho kraje nemůžeme nijak ovlivnit, protože jde přece o globální problémy. Jenže minimálně situace s energetickou krizí ukázala, že v okamžiku, kdy se dotkla našich peněženek a v případě obcí rozpočtů, by se nám mnoho zelených, ekologických, udržitelných výmyslů už dávno vrátilo. Myslíme na budoucnost a konáme pro udržitelnost.