Přečtěte si příběh jednoho z našich kandidátů o tom, jaká cesta ho vedla z odpůrce až na naší kandidátku.
A co vy, jaký byl váš příběh?
Proč Piráty
Bývaly doby, kdy jsem byl opravdu velký odpůrce České pirátské strany. Dlouhá léta jsem volil jinak. Jenže Piráti se změnili a strana, kterou jsem dřív volil, zůstala za celé ty roky stínem frakce jiné strany a mě přestalo bavit číst program jako hádanku. Teď budu volit Piráty už podruhé a symbolicky mě najdete i na jejich kandidátce.
Co se tedy stalo a proč volím Piráty? Možná to mám trochu jinak, než ostatní. Třeba vám to pomůže při rozhodování.
Potřebujeme potížisty
Nic není horšího, než když je v politice klid. A to platí pro radnice i parlament. Klid je ukazatel něčeho hluboce rozbitého. Proto mám rád potížisty. Jsou to lidé, kteří jenom nenadávají jako všichni ostatní, ale někde v sobě mají vnitřní princip, že věci mají být lepší a tím principem se řídí. Dělají obrovské množství chyb a vědí to. Ale ani to je neodradí od dalších pokusů.
Letos se k Pirátské straně přidalo spoustu potížistů, kterých si hluboce vážím. Mají za sebou kus práce, vrazili do tisíce zdí, ale jdou dál.
Takové lidi potřebujeme v parlamentu. Petr Honzejk říká, že Piráti by byli skvělá opozice, ale ve volbách si přece nevolíme opozici. Dobře, já ale ano. Volím opozici proti světu, který není dokonalý a potřebuje vylepšit. A letos jí s králem papalášů na premiérském postu potřebujeme víc, než kdy jindy.
Potřebujeme živé strany
Piráti jsou živá strana. Hledají aktivně členy. Jsou strana, která má uvnitř spoustu osobností a názorů, ale našla nástroje, jak fungovat. Viděl jsem, jak vznikal program. Byl to boj argumentů a diskuze o detaily. Líbilo se mi to. Viděl jsem, jak rychle se dokáží vypořádat s extrémním názorem nějakého člověka z předsednictva. Líbilo se mi to.
Zdá se samozřejmé, že strana nabírá členy, ale to opravdu není česká politická realita. Sbírají se kandidáti a voliči. Piráti rostou od spodu. Pro mě nesmírně důležitý fakt.
Jasně, přináší to řadu rizik. Podobní byli svého času Zelení, a jak dopadli. Občas tam najdete opravdové magory. Ale ty jsou ve všech stranách a většinou dostávají opakovaně prostor a vystrkují růžky dlouhá léta v podobě mocných frakcí.
Potřebujeme stranu, kde si předsednictvo musí svoje přešlapy zodpovědět před členy. Živou stranu, která se dokáže konstruktivně a demokraticky bavit. Piráti takoví jsou.
Realizovatelný program
Není to žádný brutální destruktivní program. Piráti chtějí jednodušší stát a více osobní svobody. Na druhé straně chtějí nastavit rozumná opatření proti zneužívání téhle svobody. To je v kostce celé.
Co mě ale baví víc je fakt, že všechno, co Piráti v programu slibují je splnitelné. V technologiích se vyznají. Rozumí podstatě věcí. Rozumí skutečným benefitům otevřených dat. U Pirátů je to autentické (jen mě mrzí, že Jan Farský není Pirát. Dal bych za to levou nohu).
Když mluví o školství a zjednodušení daní – oni to myslí vážně. Chtějí to vyzkoušet.
Když mluví o regionech, není to nějaká povinná položka na seznamu, odškrtnuté políčko v programu. Piráti nejsou ani zdaleka strana pražské zlaté mládeže. Právě v regionech mají opravdu působivou členskou základnu a svoje kořeny.
Nemusí se vám ten program líbit celý, ale řekněte mi, který program takový je. A řekněte mi, kolika stranám věříte, že program vůbec chtějí splnit. Kolik stran slibuje víc, než jednoduchá hesla bez závazků.
Projděte si ho: je srozumitelný a zabere vám to pár minut:
https://www.pirati.cz/program/psp2017.html
Závěrem
Čeká nás krušné období, kdy budou v ČR panovat populisté. Je to neodvratné a k mladé demokracii to patří. Bude to bolet, ale za nějakých osm let budeme moudřejší národ. Bez dobré opozice to bude příšerné. S dobrou opozicí to bude mnohem snesitelnější. Já si volím svojí opozici.
A na závěr dva vzkazy pro Ivana Bartoše:
- Nechoďte do vlády, zůstaňte hlídači státu. Vyplatí se to, slibuju. Ten čas přijde.
- Nikdy neměňte ten název. Když se budete jmenovat Piráti, vždycky budete mít důvod si vzpomenout, jak jste vznikli a proč existujete.
Držím nám palce.