Ing. Zbyněk Vlk

rolník, vedoucí skanzenu, učitel

Jsem Zbyněk Vlk, je mi 48 let, žiju v Jindřichovicích pod Smrkem. Na jaře 2019 jsem se spolu s dětmi z naší Svobodné školy Ronja aktivně zapojil do kampaně Fridays for Future a v tom kontextu jsem také napsal dopis s 5 konkrétními návrhy změn legislativy. Tento dopis jsem poslal různým poslancům, senátorům a europoslancům. Odpověděli mi výhradně Piráti a to takřka všichni. Z odpovědí jsem viděl, že naše uvažování se ubírá stejným směrem, což mi jen potvrdilo to, co jsem si „na dálku“ myslel už předtím (a proč už předtím jsem Piráty volil). Protože věřím v demokracii, protože si myslím, že něco prosadit se v tomto systému dá právě přes politické strany a protože jsem zjistil, že jsou mi Piráti takto blízcí, kontaktoval jsem je se zájmem o členství. Už od začátku jsem říkal, že nechci nikam kandidovat, že bych „jen“ chtěl mít možnost nadhazovat různá témata a návrhy řešení, vypracovávat podněty a diskutovat o nich. S částí své rodiny jsem se zúčastnil pirátského setkání na podzim v České Lípě, kde jsem si utvrdil svůj pozitivní názor na Piráty (měli tam dobré chlebíčky, tak jak by také ne :-) ) a tak jsem podal přihlášku.

V době koronavirové jsem s mnoha náměty pirátské poslance kontaktoval a o opatřeních vlády a o jejich negativních dopadech jsem s asistentem resortního týmu zdravotnictví Josefem Pavlovicem diskutoval. Nyní mne oslovila Helena Vondráková s tím, jestli bych přeci jen svou kandidaturu do zastupitelstva Libereckého kraje nezvážil. Zopakoval jsem, že „politická kariéra“ nebyl můj záměr při kontaktování Pirátů, ale že pokud by to Pirátům mohlo pomoci, že jsem ochoten do toho jít, ideálně na posledním místě kandidátky. Že bych nerad byl nějak v popředí mediálního zájmu, ale že mohu nabídnout k prezentaci výsledky mé dosavadní práce, aby při kampani bylo zřejmé, že „Piráti něco dobrého dělají“. Jinými slovy – místem na konci kandidátky (poslední bylo zabrané, tak budu prý 41.) dávám najevo, že nepotřebuju být zvolen, ale tím, co dělám, chci pomoct pozitivnímu PR Pirátů jako celku.

Můj postoj k profilování se Pirátů se liší podle úrovně, do níž se volí. V Europarlamentu si myslím, že je důležité aktivně a pozitivně prosazovat program Green Dealu a celkově „klimatická“ opatření, jak je prosazuje frakce Zelených, jíž jsou Piráti členem a celkově v tomto smyslu pozitivně spolupracovat s vedením EU, jež je tomu nakloněno. Na úrovni ČR si myslím, že je potřeba se důsledně vymezovat vůči současné vládní politice, protože ji považuju za nebezpečnou a zároveň přes mnohé rozdíly aktivně spolupracovat s ostatními demokratickými opozičními stranami za účelem vytvoření povolební koalice, která by (jakkoliv nebude ideální, což je třeba přijmout) odstavila od moci současnou garnituru. Na úrovni kraje si myslím, že je potřeba vést velmi věcnou a nekonfliktní kampaň, protože přes dílčí nedostatky je Liberecký kraj výrazně vlídnější, transparentnější a demokratičtěji vedený, než naprostá většina jiných krajů. Myslím si tedy, že k tomu Piráti mohou svým dílem přispět, ale nevidím vhodný prostor pro ostré vymezování se vůči současnému vedení kraje. Protože jsme se s Helenou na tomto pojetí shodli, je pro mne v úplném pořádku Piráty do krajských voleb podpořit.

Nyní bych zmínil, co dělám a co tedy lze v kampani použít. Jsem předsedou spolku Lunaria. Založil jsem a vedu Žijící skanzen. Jsem zakladatelem a jedním z učitelů ve Svobodné škole Ronja. Jsem ekozemědělcem a hospodařím na 14 hektarech krajiny, jimž říkám „Krajina útulná“, protože jsme sem vysázeli asi 2000 původních druhů stromů a keřů do mezí a alejí, vybudovali jsme 10 jezírek a tůní, vyseli 3 ha pestré květnaté louky, nyní mám v plánu vysázení dalších 150 keřů a 50 ovocných stromů do vysokokmenného sadu původních odrůd. Postavili jsme větrný mlýn, jeden podstávkový dům a opravili druhý, byl jsem jedním z odborníků Libereckého kraje při přeshraničním projektu na podstávkové domy – vytvořili jsme příručku pro majitele těchto domů. Ve skanzenu vedeme workshopy, dobrovolnické akce i ekovýchovné programy. Letos připravujeme druhý ročník festivalu „Žijící srdce – jindřichovického festivalu o naplnění v životě“. Byl jsem jeden ze zakladatelů občanské iniciativy „Zachraňme aleje“, která na Frýdlantsku zachránila 500 alejových stromů a domluvila se s Libereckým krajem, který pak do zdejších alejí vysázel 1500 stromů nových. Mluvil jsem na demonstraci Fridays for Future v Liberci, na demonstraci Milionu chvilek v Jilemnici i na festivalu „Dobré klima“ v Liberci. V Jindřichovicích a okolí jsem vytvořil přeshraniční cyklostezku, naučnou stezku „Okolím Jindřichovic za výšinami ideálů a do údolí duše“, pro děti naučnou „Motýlí stezku“, výstavy „Frýdlantsko, země alejí“ a „Nebojme se vlka nic“. Ta poslední není o mně, ačkoliv by se to mohlo zdát, ale o čtyřnohých vlcích, kteří se do tohoto kraje začínají vracet :-)

Mohu být užitečný coby poradní hlas v těchto oblastech: lesnictví (jsem vystudovaný lesní inženýr a pracoval jsem jako lesník na Správě CHKO Jizerské hory), zemědělství, krajina, ekologie, klimatická změna, školství (jsem vystudovaný waldorfský učitel, ale učím na svobodné škole a jsem zakládajícím členem Asociace svobodných demokratických škol a Asociace lesních škol), fondy EU, granty a jejich fungování (za neziskovku žádáme o granty na různých úrovních), lidová architektura, muzea, práva menšin (cíleně pracujeme se znevýhodněnými skupinami), opatření proti koronaviru (napsal jsem tři články pro Hospodářské noviny).

No a jsem sladkovodní a námořní kapitán a mám 6,5 metrovou plachetnici, takže pokud by bylo potřeba vzít za pirátské řemeslo se vším všudy, tak se hlásím do flotily :-) Plachetnici by bylo možno využít i nějak symbolicky propagačně…