Piráti v Libereckém kraji neustále rostou. S tím jsou spojené výzvy, rezervy a rizika. O rozvoji krajského sdružení Pirátů v Libereckém kraji (KS LBK) hovoří Ondřej Kolek, který po dlouhých letech ukončil působení v roli krajského předsedy.

28. listopadu jste si zvolili nové krajské předsednictvo. Znovu jsi nekandidoval, proč?

Každý by měl poznat správný čas odchodu. V předsednictvu krajského sdružení (PKS) jsem od zimy 2014 a předsedou jsem byl zvolen třikrát za sebou vždy po dvou letech. Je třeba, aby se vypracovaly a na chodu organizace podílely nové tváře. Naše nové předsednictvo byla dobrá volba – kombinace zkušeností a svěžího étosu. Celé to období bylo náročné i z osobních důvodů a mnohokrát jsem zažil psychicky vysilující situace.

Co považuješ za svůj úspěch v roli předsedy?

Jednak jsem přenesl Piráty v našem kraji přes nejtěžší období z oblasti mizivých preferencí k dnešní situaci, kdy máme poslance, lidi v městských zastupitelstvech i ve vedení kraje. Vnímám to v rovině lidí a v rovině nápadů a chodu krajského sdružení. Za dobu mého předsednictví jsme začali fungovat mnohem více ven do veřejnosti a začali jsme být vidět.

Lidi jsou pro mě vždy na prvním místě a jsem hrdý na to, kolika z nich jsem pomohl k nelehkému rozhodnutí jít do politiky a stát se Piráty. Nemluvě o tom, kolik současných členů mi prošlo rukama v rámci přijímacího řízení. Vždyť na podzim roku 2014, kdy jsem se stal předsedou, jsme měli sotva 15 členů, dnes nás je 60 a dalších 20 čeká ve frontě mj. i kvůli covidové situaci.

I když je stále co zlepšovat, podařilo se mi nastavit prostředí, kdy se agendě krajské organizace nevěnuje jen jeden až tři lidi, ale že máme zhruba 15 lidí, kteří se aktivně podílejí na chodu. Zažil jsem období, kdy jsem to téměř celé dělal z 90 % sám. Vydržet i v těžké době bez nároku na odměnu je klíčová vlastnost lídra, ale některé momenty byly tak náročné, že znovu bych je zažít nechtěl.

Kde naopak vnímáš své slabiny?

Nejsem bez chyb, celý život to tak budu vnímat a toužit po dalším poznání a sebezlepšování. Zase je to o lidech a pak až o procesech. Při zpětném pohledu mě mrzí, že jsem se jednotlivcům nevěnoval víc. Hodně dlouho jsem to vnímal prizmatem „ukažte, co můžete pro Piráty udělat vy“ a ne vždy jsem dostatečně hledal možnosti, jak jim pomoci s jejich zapojením. Nikdy nebudu oportunista, který říká lidem, co chtějí slyšet, aby si to s nikým nerozházel. To není má cesta.

Dívám se na své působení i v kontextu různých pirátských a soukromých potíží včetně ohledu na priority. Na rozbouřeném moři se nestaráte o pohodlí, ale o to, aby se loď nepotopila a doplula s živou posádkou, kam má. A to jsem se snažil celé ty roky dělat s velkým vypětím sil.

Řada dílčích neúspěchů, jako třeba ten volební z r. 2017, kdy jsem se jako lídr o pět kroužků nestal poslancem, mi přinesla klíčový vhled do svého vlastního nitra. I díky velkému úsilí vydanému ve prospěch Pirátské strany se mi následně rozpadl tehdejší vztah s partnerkou, se kterou máme dvě děti. To byla nejtěžší doba mého života. Ale zpětně to vnímám jako tvrdé, ale přesné zkoušky na cestě, které otesaly a vybrousily můj velmi nedokonalý kámen.

Kam Piráti v Libereckém kraji směřují?

Mou vizí Krajského sdružení Pirátů v Libereckém kraji, kterou jsem definoval před rokem, je společenství tvořené dobře informovanými lidmi zažívajícími sounáležitost a seberealizaci a kteří pracují jako tým, jenž svou činnost plánuje, termínuje, jeho členská základna roste a profesionalizuje se a tím dosahuje vytyčených cílů jak na poli vnitřního chodu, tak i dosahováním politických úspěchů při získávání volených mandátů a při realizaci pirátské politiky ku prospěchu České republiky a jejích obyvatel.

Dnes už jsme etablovanou stranou. Postupně ale setrvale směřujeme ke stabilní členské základně. Za dva roky usedneme v dalších zastupitelstvech obcí a v klíčových městech našeho kraje se budeme podílet na vedení, nebo budeme vítězi voleb. Postupně se poohlížíme po Senátu. Aby se to podařilo a fungovalo to udržitelně, musíme se sblížit a nastavit si ještě více úzké vzájemné vazby a vyvarovat se rozporů vnikajících z malichernosti a přehnaných očekávání a nezdravých ambicí.

Nesmíme se vzdát svých osobních ani pirátských hodnot. Pro mě byly vždy nejdůležitější pravda, láska a svoboda. Pokud tohle zvládneme, staneme se hlavní stranou přinejmenším jedné generace.

Co je třeba dělat, aby strana rostla a zlepšovala se?

Zásadní je práce s lidmi a profesionalizace. A to nejenom formou placených odborníků, ale také přístupem k jakékoli činnosti a k procesům. Dnes máme placenou koordinátorku dobrovolníků, která se stará o lidi a pořádání událostí. V jednu dobu jsem toto dělal sám, k tomu fungoval jako předseda, volební lídr, volební manažer a holka pro všechno. Dnes je to nepředstavitelné. Jsme jinde. Vyrostli jsme, náš pohled na politiku vyzrál a jsme připraveni vládnout. Ztratili jsme naivitu, ale ne ideály. Lidi je třeba lépe zapojovat od okamžiku přijetí tak, aby se mohli co nejlépe realizovat s ohledem na svou odbornost a tematické preference. To bude velký úkol pro nové předsednictvo.

Pokud se týká těch procesů, krajské sdružení Pirátů v Libereckém kraji letos schválilo můj návrh strategie pro postupnou modernizaci a zvýšení účinnosti chodu naší organizace, koncipované jako závazný dokument pro práci krajského předsednictva. Prioritami byly systém řízení a růst členské základny s ohledem na počet členů, osobnostní rozvoj a zapojení do fungování Pirátů v kraji. Dále zlepšení stavu KS LBK prostřednictvím restrukturalizace, nastavením procesů, rozdělením kompetencí a řízeným plánováním. Předmětem strategického plánu je nastavení vnitřního fungování tak, aby klíčové procesy běžely nezávisle na personálních změnách a to čitelným a jednoznačným způsobem a v druhé řadě, aby jednotlivé oblasti měly své řešitele tj. garanty s jasnými kompetencemi a aby se zlepšila práce s kapacitami členské základny.

Takový upgrade je klíčem pro další růst Pirátů na severu Čech. Letos šlo o koncept s více než padesáti jasně definovanými a termínovanými cíli v duchu tzv. „smarts“ (metodika nastavení cílů a úkolů), který dával řešitelům dostatek volnosti v tom, jakým způsobem dosáhnou kýženého výsledku. I po jejím startu byla otevřena připomínkám i změnám a zůstává tak živým dokumentem, nikoli rigidní manažerskou šablonou.

Tuto strategii rozvoje jsem nosil v hlavě dlouho. Dostat ji na papír mi trvalo déle, než jsem si původně představoval, ale teď cítím velkou úlevu, že se mi to nakonec podařilo. Návrh z velké části vychází z mých slibů, které jsem představil jako kandidát na předsedu v roce 2018. Věřím, že to byla skvělá jiskra pro budoucí způsob práce.

Kam směřuje Pirát Ondřej Kolek?

Už dlouho se chci podílet na zlepšování stavu naší země jako poslanec. Dost to bude záviset na našich primárkách, protože koaliční ujednání se STAN může vést k tomu, že druhý Pirát bude až na 4. místě a to je v Libereckém kraji velmi obtížně volitelné, protože náš kraj má celkem jenom osm poslanců. Může se stát, že opět ze sebe vydám maximum a na konci zůstanu už navždy řadovým Pirátem bez politické kariéry. Toho se ale nebojím. Jednak jsem zvyklý bojovat a navíc, kvůli kariéře jsem politiku dělat nešel. Až se budu ohlížet za svým životem, budu vědět, že jsem bez větší pozornosti médií pomohl vystavět fungující organizaci, která v Česku drží prapor svobody a liberálního přístupu k životu. To jednomu Kolkovi jako satisfakce stačí.

Ale jako poslanec mohu nabídnout ještě víc. Zaměřuji se na otázky inovativní udržitelné prosperity. S tím souvisí otázky vědy, výzkumu a vývoje a jejich rozvoj s ohledem na Průmysl 4.0. Český průmysl potřebuje vědu. Česká věda potřebuje dlouhodobou vizi, silnou institucionální podporu, čisté hodnocení grantových žádostí a poctivou kontrolu projektových výsledků využitelných ve výrobě. O to se chci krom otázek svobodné společnosti zasazovat.

Nebojím se ale ani budoucnosti bez politiky. Baví mě zapisovat prchavé okamžiky všudypřítomné poezie. Hlavní je nesejít z cesty a zůstat v pravdě.

Staré předsednictvo Libereckého kraje pod vedením Ondřeje Kolka. Aktuálním předsedou se stal Marek Förster (uprostřed).