Liberecký kraj čelí stejným problémům při zajišťování energií jako občané a firmy. Ovšem s trochu většími vráskami na čele, když pořizuje elektřinu a plyn pro desítky organizací a stovky odběrných míst, a přitom plánované ceny energií zasahují významně do sestavení rozpočtu na další rok. Několik posledních týdnů tak tým okolo Zbyňka Miklíka, náměstka hejtmana Libereckého kraje (za Piráty), strávil diskusí o nastavení správné strategie pro následující roky.

Evropská bezpečnostní situace, energetická krize a s ní související extrémní výkyvy cen značně komplikovaly situaci nejen v minulém roce. Trh se fakticky zablokoval a nebylo možno uzavírat prostřednictvím veřejné soutěže dodávky ve stabilním režimu. I proto v letošním roce Liberecký kraj pořizuje energie na spotovém trhu. Přestože jsou ceny nižší, než se očekávalo při sestavování rozpočtu, resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky nově připravil nákupní strategii energií pro následující roky.

Musela se vypořádat se situací na trhu, pracovat s riziky změny cen v průběhu času a brát ohled i na administrativní zátěž nejen kraje, ale i možných dodavatelů. Ačkoli se laicky může zdát, že taková zakázka je na trhu významná a bude o ní zájem, v cestě zájmu stojí specifická podoba „krajského“ portfolia. Jen kraj a jeho příspěvkové organizace má 757 odběrných míst elektřiny a 255 odběrných míst plynu. Přitom to mnohdy nejsou odběry natolik velké, aby se staly atraktivní, navíc – asi nepřekvapivě – krajské příspěvkové organizace potřebují elektřinu především přes den a plyn zase v zimě, tedy vždy v době, kdy jsou z pohledu trhu energií dražší. Současně je potřeba pro nákup stanovit odebírané množství, a i když se připravuje obdoba centrálního pultu pro sledování spotřeby, vždy významně závisí i na klimatických podmínkách.

Situace na energetickém trhu se uklidňuje a ceny klesají, stále jsou však z historického hlediska vysoké. U plynu je ovlivňují krátkodobé nejistoty jako zmíněné výkyvy počasí, poruchy na LNG terminálech, regionální změny poptávky, u elektřiny je situace obdobná – vysoká cena energetických surovin i vysoká poptávka, vlivy počasí, k tomu všemu všeobecná citlivost na jakékoli špatné zprávy. Jen v posledním měsíci tak cena plynu byla v rozmezí od 53 do 65 eur za megawatthodinu, elektřina mezi 135 až 150 eury za megawatthodinu. Pro kraj to představuje rozdíl 24 milionů korun ročně za plyn a 12 milionů korun ročně za elektřinu.

Klíčovou je tak otázka – kdy, jak a za kolik nakoupit. Výsledkem je rozhodnutí, které bylo konzultováno se specialisty z tržního prostředí. „Elektřinu, jak vysoké, tak nízké napětí, a velkoodběr plynu nakoupíme prostřednictvím dynamického nákupního systému s fixací na jeden rok se spotovým dorovnáním, u maloodběru plynu pomocí dynamického nákupního systému na dva roky, s fixací každý rok se spotovým dorovnáním,“ odhaluje strategii Zbyněk Miklík. Kraj si v minulosti vyzkoušel jak nákup na komoditní burze, tak dynamický nákupní systém, u obou zná výhody i nevýhody. Zatímco dynamický nákupní systém umožňuje kontrolovat požadavky stanovené na uchazeče, nákup na komoditní burze řeší prosté dodání komodity bez ohledu na (ne)atraktivitu portfolia.

Jako v předchozích letech Liberecký kraj také nabídne obcím a krajem vlastněným společnostem, aby se do centrálního nákupu připojily.