V Libereckém kraji vede Piráty do krajských voleb zkušený komunální politik a specialista na veřejné zakázky Zbyněk Miklík. O budoucnosti a možnostech kraje má jasno. Prosazuje elektronickou komunikaci s úřadem, zapojení občanů do rozhodování o rozpočtu kraje, otevřená výběrová řízení u zakázek malého rozsahu či rozklikávací rozpočet do úrovně faktur. Podporuje dostavbu centra urgentní medicíny Krajské nemocnice Liberec, zabývá se využitím brownfieldů a na srdci mu leží otázky klimatických změn a sucha. Pokud ještě pirátského lídra neznáte, seznamte se v následujícím rozhovoru.

Co tě vedlo k tomu se utkat o post hejtmana Libereckého kraje?

Do politiky jsem vstoupil z nespokojenosti se současným stavem komunální i celostátní politiky a touhy něco změnit. Podílet se na rozvoji města v radě a zastupitelstvu je dobrá zkušenost, která mě přivedla na myšlenku uplatnit moje znalosti v kraji a vyřešit problémy, které vidím. Kandidaturou na hejtmana bych chtěl také ukončit účast ANO a ODS v současné krajské koalici.

Jsi zastupitel, radní a člen několika komisí a výborů města Turnova. Která témata a problémy podle tebe překračují hranice města v širších souvislostech?

Přesah mají témata životního prostředí, cestovního ruchu, dopravy, správy majetku, zdravotnictví, ekonomiky, kultury a veřejných zakázek. Jsem členem rady VHS Turnov, vodohospodářském svazku měst a obcí. Neustále se zvyšující cena vodného a stočného v regionu, je pro mě tématem a problémem již nyní. V podstatě je fungování města a kraje velmi podobné, jen ve větším měřítku. Liberecký kraj hospodaří s desetkrát větším rozpočtem než město Turnov.

Jaký mají Piráti recept na kvalitní fungování vedení Libereckého kraje? Kdybys měl vyjmenovat pět nejpalčivějších problémů, které to jsou?

Prioritou je a bude podpora ekonomiky. Kraj má možnost podporovat regionální firmy i podnikatele poradenstvím, posunem nebo odpuštěním nájmů i propagací.

Sucho je opravdu velký problém. Pokud se kraj projekčně, finančně či územně podílí na projektu, musí vyžadovat stavby v souladu se strategií zadržování vody v krajině.

Problémem je také stav komunikací druhých a třetích tříd a automobilová doprava v historických centrech měst.

Je třeba podporovat cestovní ruch v lokalitách, které podporu potřebují a pomáhat regulovat dopady v místech, která jsou cestovním ruchem přetížená. To souvisí s dalším bodem, tím je ochrana přírody a krajiny.

Poslední palčivou oblastí, kterou chci zmínit, jsou otevřená zadávací řízení včetně zakázek malého rozsahu.

Patnáct let jsi se živil poradenstvím a školením elektronického zadávání veřejných zakázek a radil jak využít nákupní software ve veřejné správě. Jaká je v tomto ohledu současná situace v hospodaření našeho kraje? Kde vidíš největší slabiny?

Slabin vidím hned několik. Zmíním čtyři podstatné, které mají vliv jak na výslednou cenu, tak na podporu místních podnikatelů, kteří se nyní nemohou výběrových řízení účastnit, protože o nich nevědí.

První problém je v povinnosti hodnotit zakázky na dodávky a služby do 2 mil. Kč a stavební zakázky do 6 mil. Kč pouze na základě nejnižší nabídkové ceny s nemožností hodnotit kvalitu. To vede pouze k tomu, že zvítězí cena bez ohledu na to co dostanete. Což není vždy dobré.

Větší problém je neexistující povinnost oslovit všechny dodavatele, kteří danou komoditu dodávají. Nyní platí možnost soutěžit jen mezi uzavřenou skupinou tří maximálně pětidodavatelů. Taková výběrová řízení nejsou otevřená všem. Přitom elektronický nástroj, který kraj využívá, tuto funkcionalitu nabízí. Stačí změnit směrnici a naučit úředníky využít možností SW, který mají k dispozici. Chtěl bych podpořit lokální, regionální dodavatele a dle oborů (CPV kódů) i místa působení takové dodavatele vždy výzvou oslovit.

Nakonec zmíním myšlenku, spustit na kraji sdružené nákupy. Jedná se o jedno zadávací řízení, soutěž, do které by byly zapojeny obce a organizace kraje. Větší poptávkou vznikne větší tlak na vysoutěžené podmínky a výslednou cenu. Ušetří tak všichni nakupující. Tímto způsobem je možné soutěžit datové a hlasové služby, kancelářské potřeby, úklidové prostředky, potraviny, SW a další.

Veřejná kontrola je také důležitá, a proto je nutné rozklikávací rozpočet rozšířit tak, aby bylo možné zobrazit konkrétní faktury. To nyní na webu kraje nenajdete.

Pirátům se na krajskou kandidátku podařilo získat řadu kvalitních osobností z mnoha odvětví. Můžeš nám představit hlavní směry, na něž se po zvolení pirátští krajští zastupitelé zaměří?

Je to tak. Máme na každou oblast odborníky a to je pro mě důležité. Směry odpovídají "kapitolám" našeho krajského programu. Problematiku dopravy a životního prostředí řeší Václav Židek, sociální oblast, kultura a vzdělávání jsou domény Daniely Weissové, zastupitelky Turnova. Na cestovní ruch a ekonomiku se zaměřuje zastupitelka Jablonce nad Nisou Jarmila Valešová a otevřený úřad je v kompetenci zastupitele Železného Brodu Honzy Tempela. Můj směr je ekonomika, veřejné zakázky, participace, digitální úřad. Samozřejmě bych mohl jmenovat dál a pokračovat dalšími kandidáty, protože kandidátku máme "nabitou".

Jak vnímáš podporu Pirátské strany v regionu od voličů, proč by nám měli dát hlasy i lidé, kteří Piráty ještě nevolili? Krajské volby provází tradičně nízká účast, proč je každý hlas Pirátům důležitý?

Zastupujeme velmi široké spektrum voličů a každý hlas je důležitý. Myslím si, že ukazujeme jak v regionech, tak na celostátní úrovni aktivní přístup k řešení problémů. Piráti jsou lidé, kteří dokáží pojmenovat problém a najít řešení, to je vlastnost, jenž si u kolegů Pirátů cením a věřím, že to tak vnímají i voliči. Důležitou roli hrají, krom našich věrných voličů, také prvovoliči a starší generace. Co se týká mladých lidí, prvovoličů, myslím si, že průzkumy ukazují vysoké preference Pirátů, jen je potřeba k těm urnám v pravou chvíli dojít. U starší generace vnímám také sílící sympatie a podporu, která se doufám projeví v konečném výsledku voleb.

Zabýváš se problematikou regenerace brownfieldů a sám jsi přispěl vlastním podnikatelským záměrem v objektu opuštěné sklářské huti v Josefově Dole. Jaký je potenciál nevyužitých průmyslových areálů? Jak se daří s revitalizací objektu tobě?

Liberecký kraj je posetý brownfieldy. Je to dáno historickým zaměřením kraje na sklářský a textilní průmysl, jehož sláva se již nikdy nevrátí. To je potřeba si především přiznat a následně aktivně hledat využití pro konkrétní oblasti a nemovitosti. Ty nemovitosti jsou pro mě krásné, mají v sobě historii, energii. Úlohou kraje není přímo zachraňovat a investovat, ale vytvářet takové podmínky a prostředí, ve kterém budou investoři chtít podnikat a rozvíjet své projekty. Potenciál je velký. Restart takových areálů přináší, nejen znovuvyužití stávajících budov, ale i další synergie v podobě zaměstnanosti, rozvoje služeb, dopravy, podpoře místních podnikatelů, eliminace kriminálních jevů.

Co se týká projektu, na kterém se sám podílím, jsme ve fázi projektování. Cíl je ještě daleko, ale to vůbec nevadí, ta cesta zrodu mně baví a reakce místních jsou pozitivní. Fandí nám. Nikdo nechce bydlet vedle pomalu se rozpadajících budov bývalých továren.

Jak bys chtěl vidět Liberecký kraj za dalších dvacet let? Co můžeme již dnes vybudovat jako odkaz mladé generaci?

Moje vize je moderní kraj, který nebude vnímán jako něco lidem vzdáleného, nýbrž otevřený, nápomocný. Chtěl bych na krajském webu rozcestník všech životních situací s návaznými procesy, včetně možnosti plně elektronicky komunikovat při řešení těchto situací. V případě osobní návštěvy mít možnost objednat se v rezervačním systému na konkrétní termín. Chtěl bych kraj bez korupce a klientelismu. Zkrátka důvěryhodný, dobře fungující mechanismus.