Liberecký kraj má zpracovánu první část Krajinného plánu Chrastavy. Jeho účelem bylo hodnocení a zapojení současných i výhledových aktivit nejen města Chrastavy, ale i dalších subjektů hospodařících v krajině tak, aby se zlepšila schopnost zadržení vody v krajině, protipovodňová opatření a aplikovaly se prvky modrozelené infrastruktury s ohledem na klimatické extrémy. Pro kraj jej zpracovala společnost Envicons, která dokončila analytickou část, na níž naváže návrhovou částí rozpracovávající konkrétní opatření.
Krajinný plán Chrastava řeší území o ploše 1947 hektarů a zasahuje území Chrastavy, Horního a Dolního Vítkova, které je ovlivněno toky Jeřice, Vítkovského a Chrastavského potoka. Kopcovitá, podhorská krajina, kde ve srovnání se zbytkem Česka jsou srážky nadprůměrné, uzavřená do údolí, v němž se odehrává většina lidské činnosti, je soustavně vystavována důsledkům rychlého odtoku srážek z povrchu. Na schopnosti zadržovat vodu se nepříznivě podílejí i dřívější snahy proměnit krajinu pro intenzivní zemědělskou činnost pomocí melioračních soustav. V živé paměti nejen místních zůstává povodeň v roce 2010, nicméně povodně zasahují toto území již víc než pět set let. K ohrožení povodní z vodních toků se bohužel časem přidává ohrožení povodní z plošného odtoku, kdy v nárazových srážkách voda stéká z polí a lesů do údolí. Kvůli melioracím se odtok ještě zrychluje. Studie se současně vypořádává i s vlivem činnosti v dole Turów.
„Česká krajina stojí před otázkou, jak se bude rozvíjet do budoucna. Trvale udržitelná krajina si zachovává přírodní krajinný ráz, historii, rozmanitost rostlinných a živočišných druhů, chrání přírodní dědictví a současně zohledňuje využití pro bydlení, žití a podnikání,“ přibližuje vznik myšlenky studie Václav Židek, člen rady kraje pro životní prostředí a zemědělství, a dodává: „Krajinný plán Chrastavy je dobrou ukázkou, jak to lze řešit. Na místě, při detailní znalosti území a v úzké spolupráci s městem.“
V letech 2017–2019 si nechal kraj zpracovat sdružením Vodohospodářský rozvoj a výstavba, Sweco Hydroprojekt a Valbek studii odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy. Řešila širší území, ale současně nebyla tak detailní. V území, které se kryje s územím krajinného plánu Chrastavy, navrhovala sedm opatření. Detailní krajinný plán představuje fungující krajinu, spojuje ji s opatřeními v lesích, kde postupně odumírají umělé smrkové porosty, zatímco původní dubové a habrové háje nejsou vlivem klimatických změn dotčeny, doplňuje krajinné struktury a multifunkční prvky, řeší uspořádání v údolí, zejména revitalizací a renaturací vodních toků a další organizační a mitigační opatření proti zrychlenému plošnému odtoku. Jeho významnou součástí je uvolnění či zrušení odvodnění v konkrétních lokalitách. Dotýká se ale i témat, která často rozdělují společnost jako je vymezení ploch, kde by bylo vymezeno energetické využití krajiny skrze větrné či solární parky. Od tohoto je pak jen krok k uplatňování modrozelené infrastruktury v intravilánu obce.
Již ve fázi analýzy byly vytipovány lokality vhodné k řešení:
- Zvýšení retenční schopnosti prameniště Vítkovského potoka s případnými hrázkami a vhodnou výsadbou.
- Vytvoření bezzásahového prameniště u Kameniště s lesním mokřadním biotopem.
- Ponechat pastvinu nad farmou v exponovaných místech bez pastvy.
- Ponechat lokalitu v blízkosti točny autobusu u slepého ramena Vítkovského potoka bez pastvy.
- V blízkosti č.p. 63 ve Vítkově vytvořit malou vodní plochu napájenou z Vítkovského potoka.
- Zadržení zvýšeních průtoků protipovodňovými hrázkami na Vítkovském potoce.
- Ponechání prameniště pod vrcholem Výhledy bez pastvy s doprovodnou výsadbou.
- Zadržení zvýšených průtoků protipovodňovými hrázkami na Vítkovském potoce.
- Oprava hráze vodní nádrže do protipovodňového opatření a krajinotvorného prvku.
- Výsadba aleje původních ovocných odrůd od Pětistovky, podél cesty v délce cca 1,6 km.
- Obnovení potenciálu historického rybníku pod Pšeničkovým kopcem.
- Navrácení toku od Kameniště v délce cca 1,4 km do původního stavu.
- Podpora vzniku tůní na pozemcích fyzických osob v údolnici od Kameniště.
- Podpora navrácení přirozeného stavu v toku od Kameniště nad intravilánem.
- Otevření hlavních zatrubněných odvodňovacích zařízení z roku 1980 s možností v místě soutoku s Vítkovským potokem vytvořit lokalitu vhodnou pro protipožární opatření – odběr vody pro Benteler k.s.
- Stabilizace dráhy soustředěného toku ohrožujícího v případě přívalových srážek silnici.
- Revitalizace toku Chrastavského potoka doplněná o protipovodňová opatření.
- Zvýšení retence vody Lučního rybníka a přírodě blízká protipovodňová opatření na přítoku Jílového potoka.
- Odstranění opevnění „Betonového rybníku“ a postupné navrácení do přírodního stavu.
20. Vytvoření soustavy tůní pro zadržení vody v krajině.
21. Vznik vodní učebny na starém fotbalovém hřišti s využitím pro ekologickou výchovu žáků základní školy.
22. Rozrušení monotónní zemědělské krajiny remízkem.
23. V blízkosti sportovního hřiště stabilizovat strž s možností zadržení vody a podporou druhové rozmanitosti vhodnou výsadbou.
Na analytickou část nyní naváže návrhová část, která bude jednotlivá opatření rozpracovávat a připravovat plán jejich realizace. Samozřejmě za předpokladu, že se podaří dohodnout s vlastníky pozemků. Již tuto středu 28. června 2023 proběhne jednání o výstupech návrhové části v Chrastavě, a to přímo na místě některých opatření.
Pro Liberecký kraj je to velmi úspěšný příklad dobré praxe a resort životního prostředí a zemědělství je připraven podobným způsobem podpořit další obce a města. „Krajinný plán vznikl mou iniciativou jako nová cesta spolupráce s obcemi, kdy kraj a obec se podílejí rovným dílem na pokrytí nákladů,“ přibližuje Václav Židek a dodává: „Dosavadní výstup plánu mě těší. Nejen tím, co řeší, ale především způsobem provedení. Více malých, přírodě blízkých opatření pro zadržení vody v krajině může mít totiž v konečném důsledku stejný efekt jak proti suchu, tak proti povodním, jako jedna velká stavba. Ovšem za méně peněz a obvykle i s větším přínosem pro obyvatele v okolí a jejich prostředí.“