Populace toulavých zvířat nejen v Česku, ale i v Evropě roste. Zatímco na opuštěné a toulavé psy je česká legislativa poměrně dobře připravena, stejně jako se řeší jejich nelegální množení v množírnách, kočky zůstávají stranou zájmu. V Evropě se nachází podle odhadů sto milionů volně se potulujících psů a dvojnásobný počet koček. V Česku pak podle některých údajů počet toulavých koček přesahuje třicet tisíc a roste geometrickou řadou. Jde ovšem o odhady, protože nástroje k evidenci koček chybí. Citelně to zasahuje útulky, které jsou plné zvířat, o které se nikdo nechce starat a s ohledem na množení koček nejen v množírnách, ale narozených „na ulici“ jde o předem prohranou bitvu. Útulky mohou praskat ve švech a koček bude stále přibývat.

Václav Židek, radní pro životní prostředí a zemědělství Libereckého kraje, se tématu toulavých a opuštěných zvířat, především koček, dlouhodobě věnuje. Diskutuje s organizacemi a dobrovolníky, kteří řeší opuštěná zvířata, s právníky i se svými kolegy z obcí a ostatních krajů. Na základě nich vypracoval tři konkrétní návrhy na změnu právních předpisů, které by pomohly situaci řešit.

Proč právě koček? Přemnožení volně žijících koček totiž přináší mnohé problémy. Kočka totiž mezi všemi člověkem chovanými zvířaty bezkonkurenčně vede v ohrožování biodiversity. Zejména pro ptáky, ale i obojživelníky jsou kolonie přemnožených koček pohromou. V zastavěných oblastech dokonce loví více kořisti než na venkově. Romantická představa kočky lovící myš vezme za své, když kolonie koček vyhubí v širokém okolí ptáky. Na sociálních sítích často koluje výsledek americké studie o dopadech větrných elektráren na ptactvo, v níž se zjistilo, že ptáky mnohonásobně více decimují volně žijící kočky než lopatky větrníků. Mezi opuštěnými kočkami se snadněji šíří nakažlivé nemoci a vznik epidemií následně vyžaduje přijetí plošných veterinárních opatření, které zasáhnou i chovatele domácích mazlíčků. Nehledě na to, že neřešení populace koček s sebou cyklicky přináší útulky přeplněné zvířaty, o které nikdo nejeví zájem, zatěžuje to pracovníky útulků a vyžaduje peníze. Nesterilizované volně žijící kočky se mohou množit velmi rychle, pár koček může mít až čtyři tisíce potomků za čtyři roky.

Tři konkrétní kroky:

1. Potřebujeme zavést evidenci a značení koček.
2. Zavedení místního poplatku za kočku.
3. Sterilizace a kastrace je nejlepší řešení z hlediska zdraví zvířat a finančních nákladů.

Potřebujeme zavést evidenci a značení koček

Dnes neumíme jednoduše rozlišit mezi toulavou, bezprizorní kočkou a kočkou ztracenou. Obdobná evidence a identifikace jako u psů je klíčová pro další kroky jako je plnění povinností spojených s chovem koček, ochranu zvířat proti týrání a získání údajů o populaci koček a její lepší regulaci.

Občanský zákoník v § 1059 a násl. možnost identifikace nalezeného zvířete předpokládá, ale v právní úpravě chybí výslovná povinnost vlastníků koček identifikovat je odpovídajícím způsobem na rozdíl od psů. Pomohlo by to rozlišit bezprizorní, toulavé kočky od ztracených a řešila by se tak i nejasnost v souvislosti se zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Díky označení zvířete by bylo možné okamžitě zjistit majitele. Zároveň je potřeba usilovat o zřízení obdobné evidence pro kočky jako je zřízená pro psy (centrální evidence psů dle §5e veterinárního zákona), kde by byl majitel zvířete dohledatelný i mimo území registrace čipu.

Zároveň je potřeba usilovat o zřízení obdobné evidence pro kočky jako je zřízená pro psy (Centrální evidence psů dle §5e veterinárního zákona). Kde by byl majitel zvířete dohledatelný i mimo území registrace čipu. Centrální evidence představuje nezbytný předpoklad pro řešení dalších problémů s přemnoženou populací koček – pomocí přesných údajů by obce lépe regulovaly a rozhodovaly o vynakládání prostředků souvisejících s populací koček na jejich území. Současně by pomohly i v případě potřeby přijetí plošných veterinárních opatření. Kočky mezi sebou šíří nebo i na člověka mohou přenášet škálu nemocí – např. panleukopénii, herpesvirózu, leukózu, peritonidu, toxoplazmózu. Nehledě na to, že evidenční záznam by zprůhlednil i obchodování se zvířaty a pomohl v potírání nelegálního obchodování s domácími zvířaty, které přináší další škálu utrpení mezi zvířata.

Na existenci centrální evidence stojí další kroky spojené s efektivní veřejnou kontrolou plnění současných i budoucích povinností pro chov koček.

Zavedení místního poplatku za kočku

Aktuální právní úprava o místních poplatcích tuto možnost nezná, poplatek je možné zavést pouze v případě psů. Zavedení poplatku umožní financovat místní služby spojené s podporou odchytu a péčí o toulavá a opuštěná zvířata. Bude i regulativní ve vztahu k počtu chovaných koček v jedné nemovitosti. Poplatek by měl zohledňovat chov kočky kastrované a nekastrované.

Zavedení poplatku jistě nevzbudí vlnu nadšení, pokud se vás bude týkat. Na druhou stranu si přiznejme, že pokud mají obce zajišťovat veřejné služby spojení s podporou odchytu a péčí o toulavá a opuštěná zvířata, je to správná cesta. Jeho role bude i regulativní ve vztahu k počtu chovaných koček v jedné nemovitosti. Bude moci být použit na financování sterilizace nebo kastrace volně žijících koček, což pomůže řešit jejich přemnožování ve volné krajině a další šíření.

Aktuální právní úprava v § 1 zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, uvádí taxativní výčet poplatků, které je obec oprávněna zavést. Pod písmenem a) § 1 tohoto zákona je uveden poplatek ze psů, nikoliv však poplatek z koček. Taxativní výčet citovaného ustanovení tak brání legálnímu zavedení místních poplatků za kočku a řešení potřeby obcí regulovat prostřednictvím zavedení příslušného poplatku za kočku a zohlednění rozdílů mezi dopadem chovu kočky kastrované a nekastrované na poměry v dané obci a náklady spojené s existencí přemnožených koček v okolí. Cílem tohoto poplatku z koček je obdobně jako u poplatku ze psů snižovat či vyrovnávat negativní důsledky spojené s chovem koček, a to zejména koček nekastrovaných. Obce případně budou moci rozhodnout, že kočky kastrované, žijící v domácnostech budou od poplatku úplně nebo částečně osvobozeny.

Sterilizace a kastrace je nejlepší řešení z hlediska zdraví zvířat a finančních nákladů

Dobré životní podmínky a ochrana před týráním má stále větší význam. Musíme řešit rostoucí populace volně se pohybujících zvířat stejně jako regulovat nelegální množení známé u psů. Zavedení povinnosti kastrovat chované kočky s výjimkou koček určených pro zájmové chovy předejde následným problémům a také nákladům spojeným s řešením rostoucí populace a nutností utracení koček. Nesterilizované volně žijící kočky se mohou množit velmi rychle, pár koček může mít až čtyři tisíce potomků za čtyři roky.

Podle výzkumu Francouzské společnosti pro ochranu zvířat (SPA) bylo prokázáno, že sterilizace a kastrace koček jsou nejlepším řešením z hlediska zdraví zvířat a finančních nákladů. Mimo kontrolu množení tato opatření také předcházejí vzniku nádorů a brání šíření některých infekčních onemocnění a virů. Nesterilizované kočky se mohou velmi rychle množit, což vede k nekontrolovanému nárůstu populace koček s negativními důsledky. Volně pobíhající kočky, které přirozeně loví, jsou hlavním rizikem pro některé kriticky ohrožené druhy živočichů a dle nedávných studií dokonce kočky v zastavěných oblastech loví víc kořisti než kočky na venkově. Náklady spojené s řešením rostoucí populace, péčí o jejich zdraví a nutností utracení koček jsou jednoznačně vyšší než náklady na jednorázovou kastraci.

Tyto tři konkrétní kroky má Václav Židek promítnuty přímo do konkrétních paragrafů příslušných zákonů:

Změna zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči:

- rozšíření ustanovení § 4 odst. 3 zákona o povinnost značení zvířat i na kočky,

- rozšíření ustanovení § 5e zákona o informačním systému centrální evidence psů analogicky i na kočky,

- stanovení povinnosti všech chovatelů nechat vykastrovat jimi chované kočky, s výjimkou koček určených pro zájmové chovy v chovech provozovaných osobou podle §13a zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a to pro kočky narozené po účinnosti této změny zákona a nebo při změně vlastníka zvířete jakýmkoliv způsobem (prodej, dar, nabytí dědictvím).

Změna zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích

- rozšíření ustanovení § 1 písmena a) o možnost stanovení poplatku z koček a současně možnosti osvobodit od poplatku v případě, že je kočka kastrovaná.