Jádro problému spočívá v záměru rozšířit a prohloubit hnědouhelný důl Turów v bezprostřední blízkosti hranice s Českem a Německem. Obyvatelé obou zemí se v některých případech již potýkají s problémem ztráty vody ve studnách a obávají se i další zátěže jako je hluk a prašnost. Polská strana nejenže o omezení těžby v dole nechce ani slyšet, ale dokonce povolilo rozšíření těžby do roku 2044, aniž by bralo české námitky v potaz. Důl v Turówě je podle představitelů sousedního státu údajně klíčový z hlediska zaměstnanosti v regionu v návaznosti na samotnou těžbu, ale i pro fungování nedaleké tepelné elektrárny vlastněné skupinou PGE. Ta je právě uhlím z Turówa zásobená a oba zmíněné podniky v oblasti dávají práci tisícům lidí.

Polský velvyslanec v České republice Miroslaw Jasiński si vysloužil nelibost předsedy Kaczyńského vlády Morawieckeho pro své názory v otázce napjatých česko-polských vztahů v souvislosti s těžbou v dole Turów. Bombu odpálil rozhovor, který diplomat poskytl německé stanici Deutsche Welle a polský premiér se v reakci rozhodl zahájit proces jeho odvolání z Česka. Podle vyjádření mluvčího tamní vlády Müllera se Jasiński provinil, když jako diplomat nehájil zájmy své země a jeho výroky o hnědouhelném dole Turów byly krajně nezodpovědné.

Kompenzace si zaslouží i postižení obyvatelé v Česku

Miroslaw Jasiński pojmenoval problém česko-polského sporu o Turów jako nedostatek empatie, porozumění a ochoty k dialogu právě z polské strany. Takové prohlášení ovšem populisty z vládnoucí strany Prawo i Sprawiedliwość nepotěšilo a obdobně ani následující slova velvyslance o problematice odškodňování postižených majitelů pozemků a nemovitostí. Na polské straně je totiž běžnou praxí, že obyvatelé obcí přiléhajících k dolu úspěšně žádají o státní kompenzaci, když jim kupříkladu právě v důsledku těžby vyschne studna. “Podobné věci se děly i v Belchatówě a Koninu a nikdo z toho nedělal skandál,” odkazoval diplomat na případy jiných polské dolů a pokračoval: “Totéž platí pro okolí Turówa na polské straně. Otázkou zůstává, proč by se kompenzace neměly vztahovat na lidi, kteří žijí kilometr nebo dva od dolu, ale na druhé straně hranice.“ Dále vyjádřil názor, že mezistátní spor skončí smírným řešením.

“Žádnou jinou možnost nepřipouštím,” uvedl někdejší disident a spoluzakladatel Polsko-československé Solidarity.

V záležitosti se od počátku angažují také Piráti, ať už z pozice bývalé poslankyně a předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Dany Balcarové nebo radního Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství Václava Židka. Ti se dokonce s tehdejším pirátským poslancem Tomášem Martínkem vypravili na inspekci přímo do okolí dolu.

Je třeba přitvrdit a navýšit sankce

Oficiální stanovisko polské vlády poukazuje na energetickou bezpečnost své země přesto, že Soudní dvůr EU uložil Polsku pokutu 500 tisíc eur denně (přibližně 12,6 milionů korun) za to, že Poláci neplní jeho předběžné opatření nařizující bezodkladné ukončení těžby.

“Tuto sankci je třeba navýšit a před petičním výborem EU jsem i požádal přednést tento požadavek Evropské komisi. Sankce totiž neplní svou funkci ve smyslu vymáhání předběžného opatření, a proto je třeba v tomto ohledu přitvrdit,” říká Václav Židek.

Bohužel oboustranná jednání, jež mají za cíl mezivládní dohodu, na jejímž základě by ČR žalobu na Polsko stáhla, dosud vždy ztroskotala na podmínkách polské strany, jež české ministerstvo životního prostředí nemůže akceptovat.

“Osobně mě mrzí, že za objektivní popis situace má být polský velvyslanec Miroslaw Jasiński potrestán odvoláním z funkce,” lituje liberecký krajský radní Židek a popisuje atmosféru, kterou zažil při jednání s Poláky.

“Nabízeli jsme polské straně termíny k jednání, jednali jsme v poslední fázi od rána do noci. Vyzývali je k návratu k jednání. Polská strana předkládala své protiagrumenty a my hledali společný kompromisu. Znovu a znovu otevírali již uzavřené věci. Ale poslední požadavky by byly ústupky za hranici smysluplnosti smlouvy. Opravdu se chceme domluvit, ale domluvený kompromis musí dávat smysl ve vztahu k ochraně vody a občanů na našem území,” uzavírá s tím, že oboustranná smlouva musí reálně chránit nejen zdroje pitné vody, ale i majetek a zdraví občanů Libereckého kraje.

Již 13. ledna se Václav Židek setká s dalšími zástupci regionu a mininistryní zemědělství Annou Hubáčkovou, kdy je na pořadu společné jednání o dalším postupu České republiky.