Zálohování PET lahví naruší systém třídění odpadů a připraví obce o peníze

Zálohování PET lahví naruší systém třídění odpadů a připraví obce o peníze

Zavedení zálohového systému pro PET lahve naruší systém odpadového hospodářství a sníží motivaci obcí zlepšovat systémy třídění a dotřiďování. V současnosti se účinnost třídění zlepšuje a je vyšší než určené průběžné cíle. Osamocené řešení jednoho materiálu nabourá stabilitu systému třídění a připraví obce o peníze, které může použít pro rozvoj odpadového hospodářství.

Nedílnou součástí našeho programu je snaha řešit problémy související s dopady lidské činnosti na životní prostředí, nikoli nad nimi zavírat oči a předávat je dalším generacím, aby si s tím nějak poradili, až přírodní zdroje dojdou. Proto upřednostňujeme recyklaci a principy cirkulární ekonomiky před skládkováním nebo spalováním. Příkladů řešení starých ekologických zátěží, které vznikly zahrabáním odpadů do země a tak i mimo naše oči, máme v kraji desítky. Mohlo by se tak zdát, že přivítáme každý nápad, který se snaží o cirkulaci materiálu. Posledním takovým je návrh na zavedení zálohového systému pro vybrané jednorázové nápojové obaly z dílny Ministerstva životního prostředí. Týkat se má plastovým nápojových lahví a kovových nádob na nápoje, netechnicky řečeno plechovek.

Prvním a hlavním problémem je omezenost návrhu jen na vybrané druhy odpadů – materiálů. Máme ale chtít systém pro všechny druhy odpadu, nejen pro některé PET láhve. Řešit odpadové hospodářství a cirkulární ekonomiku pouze u jedné komodity nedává smysl, odpady musíme řešit jako celek. A k tomu má Česko dobrou výchozí pozici díky komplexnímu a stále se rozšiřujícímu systému barevných kontejnerů. Především ve městech je síť tak hustá, že pro lidi je domácí třídění a následné vhození do kontejneru na separovaný odpad zcela pohodlné. Prostě sešlápnete obaly, plasty, tetrapaky, plechovky, posbíráte sklo a papír a jednou za čas je odnesete.

V odpadovém hospodářství je důležitá stabilita a předvídatelnost. Zavedení zálohování PET lahví již bylo několikrát odmítuto. Jeho opětovné zvažování tuto stabilitu nabourává, ohrožuje plnění recyklačních cílů obcí, podrývá návratnost investic do třídění a dotřiďování. A to aniž by bylo jisté, že zálohování přinese očekávaný výsledek. Cílem je vytřídit 9 z 10 PET lahví v roce 2029, průběžný cíl je 77 % z hmotnosti těchto obalů v roce 2025. Současným systémem třídíme 8 z 10 PET lahví, včetně těch od mléka, jogurtových nápojů, ledových káv, které navrhovaný zálohovací systém vůbec neřeší. Cíl pro rok 2025 plníme již v současnosti a jde jen o to zlepšovat systém třídění.

PET je jednou z hlavních komodit, které motivuje obce i občany ke třídění a dotřiďování. I kvůli tomu, že z prodeje tříděných surovin plynou obcím skrze EKOKOM příjmy. Recyklovaný PET, tedy rPET je běžnou komoditní surovinou, o kterou je na trhu zájem a recyklace nezpůsobuje problémy. Díky dotřiďování PET lahví jsme schopni třídit i ostatní druhy odpadů. Ale bez přítomnosti PET lahví se tato motivace může vytratit a ztratit i ekonomický smysl.

Dobrovolné zálohování již někteří výrobci a obchodníci zavádějí. Člověk, který chce tento systém využívat, k tomu má možnost. Ovšem náklady na povinné zálohování se odhadují na 5,1 miliardy korun při zahájení a 1,3 miliardy korun každý rok na provoz. Náklady na zavedení zálohovacího systému budou pravděpodobně přeneseny na občany. Jednak se zdraží koncové výrobky u obchodníků, jednak se zvýší místní poplatky za odpady. Objektivně se nezdá, že by náklady na zavedení zálohování byly adekvátní tomu, co mají přinést z hlediska cílů – o jednu vytříděnou lahev z deseti oproti dnešku. A těch bychom mohli dosáhnout zlepšováním systému třídění v obcích i bez toho.

S PET lahví ze zálohou se stane to samé, co s PET lahví ze žlutého kontejneru. Půjde na recyklační trh a jako rPET se stane novou výchozí surovinou. V roce 2025 má nápojová lahev obsahovat 25 % a v roce 2030 30 % recyklovaného PET. A za něj výrobci lahví, potažmo nápojů musí platit, přičemž zisky přímo či zprostředkovaně putují ke zdroji – obcím. Zavedení zálohového systému by vedlo k tomu, že by nápojový průmysl získal přístup k rPET bez nutnosti hradit za něj tržní cenu, naopak obce by o příjmy z prodeje reckylátu přišly a tím by se značně omezila i jejich motivace třídit ostatní druhy odpadů.

A tady přichází další aspekt návrhu. Budoucí provozovatel – operátor zálohového systému má odvádět část nevyplacených záloh obcím, konkrétně ve výši 15 %. Ovšem také to znamená, že operátorovi zůstane 85 % z nevrácených záloh. Jenže na kom zůstane břemeno nevrácených PET lahví? Na obcích. Ty se budou muset postarat o nevrácené lahve, které skončí v katastru obce. V ideálním případě ve žlutých kontejnerech, v horším případě ve směsném odpadu a v nejhorším pohozených ve volném prostoru. 100 % nevrácených lahví se stane 100 % starostí obce. Ovšem bez toho, aby za rPET dostaly přiměřenou cenu.

V roce 2022 začal platit zpřísněný odpadový zákon, mnoho obcí a měst reagovalo zintenzivněním systému sběru. Volily různé cesty, každopádně vždy byly nákladné. Prováděly studie, dokupovaly kontejnery, přidávaly třídící hnízda, stavěly sběrné dvory. Často se spolufinancováním skrze dotace. Tedy na zlepšení systému sběru odpadu bylo vynaloženo několik miliard korun, často i pod takzvanou „udržitelností“, tedy zaručením se, že nový systém bude v daném objemu provozován nejméně 5 let. Aktuální systém by měl dostat tedy minimálně do roku 2027 šanci ukázat, jestli dlouhodobé cíle třídění již neplní.

Máme výjimečnou příležitost sledovat, jak bude systém zálohování dlouhodobě fungovat. Jednak u výrobců, kteří zálohování provozují na dobrovolné bázi, jednak v sousedním Slovensku, kde jej plošně zavedli v loňském roce. Zálohový systém má být podle připravovaného nařízení EU povinný od roku 2029 s možností výjimky, když se nám podaří v letech předcházejících dosáhnout cíle 90 % třídění. A to se zdá více než pravděpodobné, když budeme dále pracovat na zlepšení třídění a motivaci lidí k separování odpadu.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články

Investice do škol jsou investicí do vzdělávání

Investice do škol jsou investicí do vzdělávání

V minulém týdnu jsem se byl podívat na průběh vybraných rekonstrukcí a modernizací škol Libereckého kraje. Průběžně se snažíme zlepšovat stav krajských budov, investovat do jejich rozvoje, řešíme havarijní a neuspokojivé stavy a často s využitím evropských prostředků modernizujeme školy a zázemí pro výuku.

Piráty v Libereckém kraji do voleb povede Zbyněk Miklík

Piráty v Libereckém kraji do voleb povede Zbyněk Miklík

Piráty v Libereckém kraji do nadcházejících krajských voleb v roce 2024 povede Zbyněk Miklík. Mezi jeho priority patří energetická soběstačnost kraje s důrazem na obnovitelné zdroje energie, transparentní veřejné zakázky, uplatňování digitálních nástrojů pro efektivní fungování veřejné správy, hospodárné řízení investic a podpora sociálního podnikání a místních podnikatelů.