Centra duševního zdraví tvoří soubor vzájemně propojených služeb pro osoby s vážným psychickým onemocněním. Jejich cílem je poskytování zdravotnických a přímo navazujících sociálních služeb s cílem začlenění klientů do jejich vlastního prostředí. A to mimo instituce a ústavy, ale tam, kde žijí. Ostatně v Libereckém kraji ani institucionální péče není nijak rozšířená – v kraji není žádná psychiatrická nemocnice, psychiatrické oddělení funguje jen v Krajské nemocnici Liberec.

Od roku 2018 byl vznik a provoz center duševního zdraví v republice financován prostřednictvím dotací z Evropské unie, po konci dotací peníze na jejich pokračování vyčlenila v roce 2022 vláda prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví pro financování zdravotnické části, sociální část pak z hlediska finančního zajištění nesou na svých bedrech kraje prostřednictvím dotací z MPSV. I když se péče reformuje, přesto se nepodařilo reformovat resortní způsob financování.

Vznik centra duševního zdraví byl jedním z cílů strategického dokumentu Rozvoj psychiatrické péče v Libereckém kraji v období 2016 – 2022. V dokumentu je zmíněno celkem 114, což vzhledem ke 43 stranám textu napovídá, jakou mělo sehrát úlohu. Plánovalo se, že síť by měla být tak hustá, aby na jedno centrum připadalo 100.000 lidí. V našem kraji by tak mohla být až čtyři.

Mapa center duševního zdraví v ČR:

On-line mapa

V Libereckém kraji dosud centrum duševního zdraví nevzniklo. „Napříč krajem sice působí multidisciplinární týmy, které pomoc poskytují, ale tím, že nemáme centrum duševního zdraví oficiálně ustavené, čerpáme na jejich činnost pouze prostředky z MPSV, nikoli z Ministerstva zdravotnictví,“ komentuje situaci Daniela Weissová, předsedkyně výboru pro sociální věci Zastupitelstva Libereckého kraje. Pro samostatné založení centra jsou stanoveny minimální počty dle standardů - 0,5 úvazku psychiatra, 0,5 úvazku klinického psychologa, 4 zdravotní sestry a 4 sociální pracovníci. Zdravotnický personál je pak hrazen Ministerstvem zdravotnictví, z Ministerstva práce a sociálních věcí lze pak hradit sociální pracovníky. Jenže bez dlouhodobé podpory záměru s jistotou financování se standard služby nenaplní zdravotnickými odborníky, prostředky, které bychom mohli získat odjinud chybí v sociální oblasti a s tím pak bojují i ostatní služby.

Přitom není potřeba nic stavět, dokonce jsou tu organizace ochotné do ustanovení centra vložit svou energii – Fokus Liberec a sdružení Tulipan, které osobám s psychickým onemocněním poskytují služby, prostě a jednoduše každodenně situaci svých klientů vnímají a o rozšíření své činnosti uvažují. K tomu potřebují právě politickou podporu.

Pokud potřebujeme argumenty, proč je potřeba řešit duševní zdraví obyvatel, nemusíme si představovat duševní onemocnění vyžadující hospitalizaci a medikaci, ostatně v rámci destigmatizace psychiatrické péče je cestou otevřeně hovořit o psychické nepohodě a předcházet tím mnohem horším důsledkům. S duševním onemocněním se potýká až pětina populace, jen 4 % chodí na terapie. Snad o to více odkážeme na statistiku sebevražednosti podle Českého statistického úřadu. Počet sebevražd na 100 tis. obyvatel v našem kraji za posledních deset let vzrostl z 13,1 na 15,9, a to v situaci, kdy sebevražednost obecně v populaci klesá. Jdeme proti trendu a zatímco v pětiletém období 2006-2010 jsme byli v pořadí krajů 4. krajem s nejnižší mírou sebevražednosti, v období 2016-2020 jsme na 14., tedy posledním místě.